Minimalistická matka – první půlrok

Tak, a je to tu. Berete první lepší tašku a do ní pečlivě skládáte věci podle seznamu. Bude to jen krátká dovolená – ale zpátky si ponesete to nejvzácnější, zbrusunové miminko. Co vás čeká po návratu domů?

Když jsem byla těhotná a domlouvala si práci, pracovala jsem s pojmem lifeline, coby pozitivním opakem deadline. Nečekala jsem nic a byla jsem upřímně zvědavá. Nějaké ty porodní příběhy a knihy “naše dieťa” a “breviář mladé ženy” mě tak nějak připravily na to, co mě čeká v průběhu. Pozorovala jsem kočky a ovce, jak pečují o své novorozence a tak nějak věděla, jak chci trávit šestinedělí. Nic mě ale nepřipravilo na to, že porodem opravdu začíná nový život. Mi.

Všechno co jsem do té doby znala, skončilo. A začalo něco úplně nového a jiného. Změnily se mi nejen míry a denní rytmus, ale i způsob pohybu, kritéria pohodlnosti a vnímání vlastního těla vůbec. A to je nový levl průvanu v šatníku.

Šest neděl a dál

Autosedačka stála na gauči v obyváku a od narození Sláďátka uběhlo právě 24 hodin. Celý ten slavný okamžik suverénně zaspalo a já tak mohla pozorovat sebe. Lokální umrtvení už bylo definitivně pryč, břicho splasklo na velikost 6. měsíce a naopak, moje prsa začínala vypadat stejně surrealisticky, jako ta na obraze Madona s dítětem od Jeana Fouqueta. Jako dva přefouknuté balonky. Moje rodičovská právě začala a o dalších 24 hodin později, při cestě k pediatrovi jsem zjistila, že prakticky nemám co na sebe. Kruci.

Už krátce po porodu zjistíte, že se vaše tělo najednou chová jinak, vypadá jinak, dělá divné věci a dokonce reaguje na zvuky. Už není vaše (a dlouho nebude, ale vám to překvapivě nebude zas tak moc vadit). Změnilo se v restauraci, dopravní prostředek, radiátor, hračku, kolíbku, bezpečnostní agenturu… a tyhle nové funkce vyžadují úplně jiné monterky.

Existuje nějaké univerzální oblečení, které funguje stejně dobře v těhotenství, mateřství i životě bez dětí? Ano. Ale asi byste ho nenosily. Jedná se o lidový kroj. Já mám detailní znalosti toho z horských oblastí Těšínského Slezska a Kysuce – a až život sám mi ukázal, že drobnosti, které vypadaly jako ušetření práce, jsou vlastně finty na snadné přizpůsobení oděvu měnícímu se tělu a potřebám.

Challenge 1 – břicho zpátky do formy

Všechny by chtěly hned po porodu vypadat stejně úžasně, jako v dobách největší slávy ještě před početím. To je hezká představa a vlastně není ani nerealistická – jen z toho vypusťte to hned. Bude třeba si chvíli počkat – a některé fyziologické centimetry vám už asi zůstanou.

Viděla jsem holky, které měly už po dvou měsících dokonale ploché břicho a moc bych vám přála, aby vám to taky vyšlo. Ostatně, přečtěte si k tomu krásný blog od Lucie Kratochvílové. Pro jistotu ale počítejte spíše s horším scénářem. Do předtěhotenských kalhot se první měsíc pravděpodobně nevejdete. A možná ani třetí. Centimetry (způsobené rozestupem svalů, kostí a roztažením kůže) na rozdíl od kil a gramů, nejdou dolů tak rychle.

Co s tím?

Pokud vám vyhovují, klidně pokračujte v nošení stejných spodních dílů jako doteď. Velikostně čekejte rozměry odpovídající tak 3-6. měsíci těhotenství, které se budou postupně snižovat.

Pokud v tuhle chvíli investujete do stahovacích kalhotek, punčocháčů nebo legín, neuděláte krok vedle. Nejen že vám tyhle kousky zvednou sebevědomí a přinesou trochu nostalgických vzpomínek na štěstí před, zároveň trochu pomáhají i zdravotně – přímé břišní svaly by se měly rychleji stáhnout zpět k sobě. Navíc, vynosíte je třeba i celý rok. Do roztrhání.

Naopak, je hloupost investovat do dražších nebo nedejbože na míru šitých kalhot. Ten měsíc jsem si je užila, to jo. Ale teď budou v šuplíku čekat na další těhotenství nebo na to, až se začnu přežírat čokoládovými dorty. Ano, tak hloupá jsem byla.

Challenge 2 – kojení

Je mi jasné že ne každý má to štěstí kojit a stejně tak každé kozy dělají jiné skopičiny. Pro mě kojení znamenalo největší šatníkovou výzvu v životě. Na co je třeba myslet u oblékání?

Odhalená ale zahalená

Kojení není jednoduché pro matku ani pro mimino. Drobek má sice výhodu ve vrozených pudech, zkuste se ale přisát na kopačák větší, než vaše hlava. Zatímco na obrázcích tohle krmení vypadá romanticky a nonšalantně, v realitě se první měsíce i zapotíte. Vytáhnout bradavku a nějak ji nasměrovat nestačí. Je třeba zkrátka vyvalit sudy.

Takhle se odkrýt není žádný problém doma nebo v kojobudce v Ikea. Na ulici, ve vlaku, v tramvaji, v čekárně nebo na lavičce v parku to ale tak dobře nejde. A i kdyby bylo příhodné počasí pro topless opalovačku, mnozí lidé vás obviní z tzv. demonstrativního kojení. Společnost zkrátka ještě neakceptuje prsa s mlíkem (na rozdíl od těch se silikonem, a celkově tech za účelem sexu a prodeje). Jak teda pohodlně nakrmit mládě a zároveň se nenechat slovně napadnout kustodkou Národní Galerie jako moje oblíbená Gretka (která i s miminkem normálně chodí ven)?

Knoflíky a zipy

Odteď na pár měsíců všechno na zapínání nebo zavinování. Sbohem šaty, roláky, mikiny a svetry přes hlavu. Osvědčily se ty kousky, které dokážete rozepnout tak, že při rozevření odhalí kousek podpaží – a tedy úúplně celá prsa. Což u propínacích šatů z plátna znamená, že je musíte být schopna rozepnout od krku až do pasu. Doporučuju proto otestovat.


Schovat pupek

Mít všechno na knoflíky na druhou stranu není nejlepší volba. Chvíli trvá než je rozepnete a kdo má poslouchat ten pláč. Mnohem snadnější je vytáhnout triko. V zimě ale opravdu nechcete sedět v parku s holým břichem a čekat, až bude mít miminko dost – proto jednoznačně doporučuju pořídit pár kojících tílek. Triko vyrolujete, u tílka jen odjistíte podprsenkovou část a oběd může začít. Vynosíte je i v létě a umožní vám používat všechna ta oblíbená trička ke krku.

Vlastně, kromě tílek, první věc, kterou jsem si pořídila, byla trika s velkým výstřihem, navíc na knoflíčky. Když se mi nechce vyhánět na pastviny spodní cestou, vedu své stádo vrchem, přes výstřih.

Všespásný šál

Zahalení je trochu smutná, ale vlastně i praktická záležitost. Jedna věc je chránit ubohé outlocitné spoluobčany před pohledem na kus kůže. Druhá věc je chránit drobečka a dopřát mu klidné hodování. Šál přehozený přes rameno a nebo i hlavu odstíní slunce i žárovku, udělá bariéru větru a celkově sníží počet rušivých vlivů. Moje dítě je zvědavé a když někde vidí cosi zajímavého, zapomíná na jídlo a chce řešit jiné věci. Takže se někdy krmilo i na pětkrát. A já jsem byla trochu mokrá.

Mimo to, šál umí zachránit i jeden z největších kojících trapasů…

Milky leaks

Pamatujete si na pohádku hrnečku vař? Prsa fungují podobně. Vaří vaří a když nikdo neujídá, přetečou. Pan hostinský občas chystá na stůl pro dva, i když jíst bude jen jeden. A nebo se prostě rozšoupne a servíruje bez ohledu na přítomnost strávníka. A moje restaurace je velmi, velmi pohostinná.

Co s tím?

Počítejte s tím, že budete často prát. V pračce. A sušit. V sušičce. A to hedvábí nerado.

V porodnici vám poradí koupit si vložky do podprsenky. Je to dobrý nápad a do jisté míry záchrana. Není to ale nic hezkého, pod většinou podprsenek to jde vidět a leze to do peněz. Vícerázové se mi ale hrubě neosvědčily, proto na domácí použití doporučuju jednoduše poskládat látkovou plenu a využít ji. Beztak jste většinu dne doma sama, jen s miminem.

Ať už to budete řešit jakkoli, občas k nějakému úniku (třeba podceněním savosti vložky nebo dítěte) dojde. Co je mokré uschne, na tričkách i podprsenkách ale zůstávají mapy. Pro klid duše proto doporučuju trička spíše tmavší, pruhovaná nebo se vzorkem či obrázkem. Abyste ten čas, než se budete moct převléct, strávily se ctí.

A co když průšvih nastane a vypadá to děsně? (Například když se protáhne pracovní schůzka?) Nonšalantně přes sebe přehoďte hedvábný nebo kašmírový šál (který obvykle používáte při kojení mezi lidmi). Schovejte prsa, odpoutejte pozornost. A rychle domů. Uf. (Naskakuje mi husí kůže, jen si na ty své příhody vzpomenu.)

Změna je život

Pamatujete si, jak vám v těhotenství povyrostla prsa? Tak teď budou ještě větší a měnit velikost zvládnou klidně i 8x denně. Navařeno, vyjedeno, navařeno, vyjedeno, pořád dokola.

Co s tím?

Volte buď volnější, nebo elastické topy a oblečení zkoušejte raději s variantou “plná lednička” než v modu “u snědeného krámu”.

A vyberte si správnou podprsenku.

Důležité je, abyste v pohodě a bezbolestně vytáhla nejlíp celé prso, aby vás netlačila a přizpůsobila se pravidelným změnám velikosti. Pokud si to můžete dovolit, investujte do ní. Je to váš parťák a peníze se vám vrátí neb kojení je levnější, než umělá výživa. Zajděte si do speciálního obchodu. Nechte si ji ušít na míru. Udělejte to pro sebe. Nešiďte se. Co jsem se bavila s holkama, ty nejlepší kojící podprsenky jsou používané ještě dlouho po odstavení dítěte.

Já jsem pro začátek nakoupila bolerko-podprsenky z Mark Spencer. Jsou v balení po 2 ks a točím je pořád dokola, když chci pohodlí a estetiku moc neřeším. Ale jsou z polyesteru a po roce nošení už vypadají děsně. A nejsou pro každá prsa, resp. obvod hrudníku.

Chcete se cítit sexy a láká vás koupit si krajkový model z HM? Nedělejte stejnou chybu, jako já. Jsou to vyhozené peníze, zvláště od košíčků DD a více. Podprsenky mají špatnou konstrukci, rolují se, tlačí, prsa stejně neudrží. To už si raději pořiďte nějakou normální pus-upku nebo krajkové nic. Ze zdravotního hlediska se sice doporučuje úplně se vyhnout kosticím (omezují krevní oběh a lymfatický systém), jsem ale toho názoru, že na dvě hodiny denně to není zas takový problém. A vaše sebevědomí to nakopne až k Marsu.

Nakonec, pro každodenní pocit krásy jsem se rozmazlila podprsenkami na míru od Page Underwear. Tahle holka ví, co dělá, střihy testuje na sobě a nemá problém ani se zpětnou vazbou. A já si u ní plním sny o sexy kojíco friendly prádle na denní nošení. (Na speciální příležitosti toužím po něčem od Terezy Vu.)

Challenge 3 - dopravní situace

S miminkem si můžete naordinovat domácí vězení a trávit čas v teplákách. A nebo pořídit dopravní prostředek a vyrazit do světa. Vyzkoušela jsem kočárek i nosítko, oboje má své pro a proti – shrnula bych to asi tak, že hledáte kompromis mezi svobodou pohybu a pocitem nákladního velblouda.

Ať už tak nebo tak, je pravděpodobné, že toho nachodíte hodně. A jak v komentářích moudře podotkla Gretka, je třeba na to mít správné boty.

Jaké?

Takové, které se nazouvají samy a bleskově. Perka, tomsky, pantofle, baleríny… je to jedno. Jen myslete na to že s miminem v nosítku se neohnete a neuvidíte si ani na špičky nohou a ani s kočárkem to není o moc lepší. Minimálně v zimě chcete vypadnout ven do nejdříve, než se mrně rozbrečí horkem.

Žena za kočárkem

Kočárek je vynález a jediný způsob, jak může matka zůstat chic. Vzdálenost mezi vámi a dítkem zabrání přenosu nečistot a košík dole uveze nákup i vše ostatní – takže kráčíte městem bez zátěže, namalovaná, elegantní a usměvavá. Prvních šest měsíců můžete být, díky kočárku, krásná. Klidně si to udělejte hezké, za odměnu. Pořiďte si malou kabelečku (pokud ji ještě nemáte), držáček na kelímek, deku aby se vám dobře sedělo s knihou na lavičce v parku.

Na co dát pozor?


Někdy v dubnu jsem začala nosit triko s krátkým rukávem a zjistila jsem, že mám hnědé ruce. Jakobych omylem použila samoopalovák, nebo je zapomněla v solárku. Neudělejte stejnou chybu, jako já. Nezapomínejte na to, že jste venku a na ruce používejte rukavice a krémy s vysokým faktorem. Sluníčko opaluje i v zimě.

S kočárkem je všechno elegantně pomalejší, v klidu čekáte na nízkopodlažní tramvaj, s úsměvem objíždíte dva bloky kvůli výtahu do metra. A pokud to chcete urychlit – pak se musíte smířit s tím, že se vám občas zablácená kolečka otisknou na kabát. A že v podpatcích kočár na eskalátoru udržíte o něco hůře, než v teniskách. Oni totiž lidi nejsou tak galantní, jak se v těhotenství zdá. Takže občas prostě nebude zbytí a svůj osud (a kočárek) vezmete do vlastních rukou. Zjistíte, že máte nadlidské schopnosti a natahovací paže.

Nosička lásky

Šátek nebo nosítko jsou výborné věci. Zvláště pokud je mládě ubrečené, nemáte výtah nebo bydlíte mimo sjízdné cesty. Nebo se hodně často pohybujete po městě a nejbližší metro není bezbariérové.

Na nošení toho moc nepotřebujete vy, ani dítě. O oblečení je toho na internetech k přečtení spousta, nicméně, čím méně vás toho bude od miminka dělit, tím lépe. Děťátko se zahřívá a potí a taky dělá ty jiné miminkovské věci. Nedoporučuju proto nosit dítě na pracovní schůzku nebo kamkoli, kde ho budete chtít odložit a zároveň vypadat dobře. Vaše triko nebude úplně svěží.

Výrobci šátků a nosítek se nám zároveň snaží procpat všechny možné speciální oděvy a doplňky. Nenechte se opít rohlíkem ani nízkou cenou. Například takové ty poklopy co se dávají přes nosítko, instatně nahradíte svetrem nebo mikinou – otočíte zadkem na předek, spodní knoflíky zapnete a rukávy zachytíte kolem ramen. Ostatně, každý propínací svetr je nosící a vůbec nejlepší jsou ty s “ušima” (nemají zapínání, jenom přinechanou látku) které přes nosítko sepnete zicherkou nebo broží. (A tou látkou si pak zakryjete miminko při kojení.)

Když už se odhodláte nakupovat, v zájmu přírody a vlastních úspor – všechno si vyzkoušejte s plnou i prázdnou korbou. Některé střihy jsou hoodně podivné a některé jsou sice promyšlené, ale na někoho jiného. Za sebe doporučuju nešetřit a koupit si kus, který použijete i bez dítěte. Otestovala jsem za vás zimní parku od Mama by Segra – na výletě v Beskydech, v mrazu a závějích, s tříměsíčním kojencem na břiše. A je fakt skvělá.

Nakonec, proč vás odrazuju od speciálních návleků, pomůcek a náhradního oblečení s sebou? Protože s nosítkem si všechno nesete samy. Nákup. Pití. Notebook a kancelář. Náhradní pleny a přebalovací podložku. Pokud tedy plánujete nosit častěji, pořiďte si na to batoh. Takový, který vám bude sedět i přes nosítko/šátek, bude sexy ve městě i v terénu a pojme všechno co potřebujete. Spolu s Alicí jsme se shodly, že ideální jsou ty, které můžete celé otevřít. Levnější varianta je Kanken od Fjällräven. Já jsem nakonec sáhla po Cubik od Pinq ponq, který má speciální kapsičku na pleny (asi to tak nezamýšleli, ale funguje to výborně).

Co tedy dodat na závěr? Subjektivně, první půlrok je záhul. Musíte se srovnat sama se sebou, s dítětem, s mužem, změnami ve spánkovém režimu, nedostatkem jídla, s rodinou… ale taky platí, že dítě leží, kam ho dáte. A že za chůze je obvykle zticha, pokud zrovna nespí. To se po půl roce změní. A přijde plazení, žužlání všeho, slintání ve velkém, lezení, špína… a příkrmy. Co to udělá s vašim šatníkem?

Nejžhavější zkušenosti z posledních měsíců přijdou v dalším díle.

Ps: Máte svoje tipy a rady? Sem s nimi!

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz