Veg. versus konzum

Východisko:
Je umělá kožešina opravdu lepší? (doporučuju projet i komentáře)
Náhled do domácí kuchyně... 
Chvála drůbežího separátu.

pozn. Mami, neřeš to. Ty máš zdravý přístup, to jenom my slečinky a páníčci zdegenerovaní v betonu máme potřebu se vůči něčemu vymezovat, případně konzumovad nad svou kapacitu. My si můžeme vybrat, jestli pojedeme autem, nebo MHD a jestli budeme jíst párky každý den, nebo nikdy. Není to nic co by sis zrovna ty měla brát k srdci. Je to problém intelektuálů, takových těch moderních. ;-)

Když se lidé mlátili kvůli náboženství, nikomu to nevadilo. Víra, to je velká věc.
Když se lidé mlátili kvůli politice, nikomu to nevadilo. Politika, to je velká věc.
Když se lidé mlátí kvůli kožichům, klepeme si na čelo. Taková blbost, když je přece zcela jasné, co je přirozené, co je správné, co je dobré...

Stalo se to nenápadně. Jako by se z našich životů vytratily ty přirozené záležitosti, jako se bláto, nemoc a smrt. Na místo toho, co nás obklopovalo, jsme si dosadili krásnou zámkovou dlažbu, nacpali se vitamíny a nakoupili masíčko v celofánu. Ale kontakt s přírodou nám chybí tak, že nám z toho pomalu ale jistě začíná hrabat. Zapomínáme používat mozek.
Schopnost samostatného myšlení je tak nějak to jediné, co nás odlišuje od ostatních živočichů. Ať už to berete jako záměr stvořitele nebo evoluci, ať už se to chystáte využít k lovu nebo k ochraně, zapomenout na tuhle devizu je poněkud smutné. Když přestaneme přemýšlet a ptát se, staneme na úrovni stáda, nezadržitelně se ženoucího z útesu a dusajícího po všem živém.

Události poslední doby i mě nutí o některých věcech přemýšlet častěji. Kdo má pravdu? Masožrouti nebo vegetariáni a vegani? Milovníci krvavých kožiček nebo volezlých plastových leskim? Kdo obstojí v rudé palbě a nakonec pod tíhou eko. argumentů?

Kdyby se na takovou pitomost, jestli pravý nebo umělý kožich, zeptali mojí praprabáby, asi by je hnala, stejně jako by vytáhla pohrabáč na kohokoli, kdo by se jí snažil vysvětlit, že zabít pašíka je neslušné. Taky by si odplivla před každým, kdo by vyhazoval nebo zbytečně opotřebovával a ničil dobré věci a zalomila rukama před tím, kdo by jedl k snídani chleba se salámem, k obědu vývar a masíčko a k večeři uzeninu.

Problémem dneška není ani tak to, že chceme všechno dobré pro zvířátka/sebe ale to, že chceme všeho co nejvíc a hned.

Otázkou totiž není, jestli si poříďit kožich z norka nebo z ropy. Otázka je, jestli vůbec něco takového potřebujeme. Pokud kožich z uměliny nehřeje, na co je takový pitoný krám? Pokud zvířátka trpěla, na co je trápit? Pro parádu? Jestli ano, tak si, milá zlatá děvčata, vůbec neotevírejte hubičky v diskusích. :-)
Móda celá vznikla tehdy, když se lidé začali mít dobře, když měli dost financí nejen na kus chleba, pár hadrů a přístřeší, ale také na to, aby vyjádřili svou osobnost. Móda byla vždycky marnotratná, zhýralá, vždycky to byl plivanec do boží tváře, hřích ...a krása. A ti, kdo na to neměli, se snažili se všech sil napodobit. Ne kvůli účelu, ale kvůli vzhledu. Kdo mi tady bude tajtrlíkovat, že fake je stejně dobrý jako originál, toho vynesu v zoubkách, protože na přenášení věcí je pořádný látkový chlebník lepší, než vittonka. ;-)
Pokud chcete být in a v módě, pak se do toho pusťte naplno a ne na půl. Napodobenina kožichu je trapná, zbytečná. Když už proboha chcete frajeřit, tak pořádně, ale víc od toho nečekejte. Paletko ze stříbrné lisky těsně pod zadek proti zimě nepomůže.
...a pokud se chcete zahřát, dělají se kožichy z ovčích kůží (ano, takové co nosili naši předci) a nebo kabátky z kvalitních hi-tech materiálů (u jejichž výroby se ubližovalo maximálně lidem)

Otázkou totiž není, jestli jíst maso. Otázka je, jaké a jestli to má smysl. Je ještě zdravé kuřecí, když prsní řízky jsou letos oproti dobám minulým dvojnásobné? Jak asi vypadá to mýtické zvíře, jehož hruď váží skoro kilo? Jaký asi mám mít pocit, když při chystání vidím, že okřídlenci někdo ježtě zaživa zlomil končetinu? V takové chvíli opravdu nemám chuť k obědu. A když vidím jak se v kádích dusí ryby a ploutve mají odřené až na kost, opravdu nemám chuť na vánoce. Proč žrát kila uzenin, když to je dobré tak akorát na rakovinu tlustého střeva a dnu? Proč, jak píše Cuketka, pro jeden rodinný oběd nechat odpravit dvě utrápená kuřata (každému strávníkovi jedno prsíčko), když jedno stačí i na dva obědy (polévka, pečené)?

Nechci se stavět na žádnou stanu, vlastně se ani nedokážu rozhodnout ze dne na den, ale myslím, že časem se k nějakému vyváženému poměru dostanu. Mám kožené boty a tašky a jsem za ně opravdu ráda, a s politikou nenásilí se to neslučuje.
Můžete po mě házet tofu. Budu ráda. Přes týden se stravuju ve vegetariánské menze a i doma jím bezmase, mléko nepiju a ani vajíček moc nesním. Můžete po mě házet kosti od večeře. Budu ráda, udělám vývar a dám si do nosu úplně stejně.
Jsem všežravec a beru to, co je. Dobře vím, že každým svým nákupem čehokoli to tady znečisťuju, protože zvířata na maso musí něco žrát a zelenina se něčím hnojí. Dobře vím, že pokud bych si pro každý kousek žvance musela jít pěšky, umřu hladem, protože tam, kde v Praze byly skleníky s karotkou, jsou obchodní centra a tam, kde byly pole, jsou nové byty. Prostě to tak je a být smutný je zbytečné, i když rozhodovat se mezi ekvádorským banánem a českým jablkem, smysl má. 

A co vy? Měli jste kapra? A kolik jste toho z něj vyhodili? Pokud kupujete maso, kde a jaké? Pokud nekupujete maso, co kupujete a odkud?
Je prů vás důležitější módnost a styl, nebo trvanlivost?
Kolik kožených výrobků si koupíte ročně?
Měli jste někdy bezmasé (masožrouti) nebo masité (vegetariáni) období?
A vůbec, myslíte si, že žijeme ve světě vegetariánské/jatkářské propagandy?

(Ale jestli se chcete hádat o kožiších, tak si to nechte od cesty. Ti, kteří na ty pravé, nové, kvůlli kterým trpěly tisíce činčil, opravdu mají, na vás zavolají ochranku. 
Ti ostatní, kteří podědili králíka, psa nebo nutrii po pratetě, jsou za smrt zvířat zodpovědní stejně, jako vaše babička, která žije historickém centru města, za smrt Židů nebo vyhnaných českých němců. Že je to postavené na hlavu? Jestli lidé zemřeli kvůli chamtivosti nějakého pablba, který si chctěl v centru zařídit hnízdečko, další nájemníci za to nemají zodpovědnost a těžko by se radovali, kdyby jim někdo poradil budovu strhnout - protože tak bude jasné, že oni chamtiví nejsou. Jestli tvorové zemřeli kvůli parádné paničce, neznamená to, že s ní musí jít i do kremační pece - aby se dokázala nevina pozůstalých.
Prosím, než se začtete hádat, zamyslete se. Chyba není si brát, ale nic za to nedávat zpátky. Pokud je pro slepici utrpení, když jí vezmou vajíčka, není pro vaši kočku utrpení žít v bytě a nemít tříkrát ročně koťata? )

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz