První školní den je moc důležitý...

Zítra je první školní den. Můj malý bratranec mu kráčí vstříc zcela bez obav, vybaven aktovkou s Mekkvínem a kornoutem dobrot. Má malá sestřenice je nervóznější, ale dobroty v kornoutu jsou docela dobrá motivace.
Prváci to mají jednoduché. Do lavice je přivede maminka, tak je i obleče, zasedací pořádek je daný, paní učitelka se bude hezky culit, aby náhodou někomu nepřišlo na mysl, že takhle to bude pravděpodobně dalších 13, v případě bratrance a sestřenice spíše 19 let (Já už mám 17 let za sebou. Kruci. Takhle to vypadá docela děsivě. Nepřipadám si o moc chytřejší.) 

Nevím jak vy, ale já mám s nástupem do lavic spojené pocity nejistoty smíšené s až absurdním sebevědomím. Do školy jsem se vždycky těšila, obelhána marnou nadějí že začnu znova, líp. Že si konečně najdu nejlepší kamarádku, sbalím nějakého toho kluka...

Na první školní den jsem se zkrátka chystala více, než na vlastní svatbu.
Všechno muselo být dokonalé. Dokonalé opálení, vyšisované vlasy, outfit promyšlený do posledního detailu, vyladěné boty, doplňky a to všechno sladěné s barvou květiny pro učitelku.  Z domu jsem odcházela natěšená, jak všem vyrazím dech a budou se se mnou kamarádit a až dneska chápu, že tohle prostě nemohlo fungovat, protože hvězda v ročníku byla jenom jedna a já naopak byla ten "hipster" vzadu.
Pamatuju si, jak jsem jeden rok stála u babičky před záhonem gladiol a rozmýšlela se, který z květů bude k mé bílé sukni a růžovému topu ten nejlepší. Nakonec jsem jich vybrala několik...a první den školy bylo tak strašné počasí, že jsem na celý dlouho dopředu chystaný hvězdný outfit musela resignovat, květina neladila a celý školní rok byl tímto odsouzen k neúspěchu.

Když jsem nastupovala na gympl, s účesem podle kastrolu a o pár dní později, celá ta oficiální noblesa vymizela a i když jsem i v těch letech chystala "to nejlepší ze šatníku" už to zdaleka nebylo tak žhavé. Jistým způsobem jsem prostě nepoučitelná. Jeden rok jsem se soukala do balonové sukně a starorůžové halenky s kulatým límcem a balonovými rukávky (První návštěva HM v životě!), celkově v tom vypadala jako blond selka-prasátko a myslela jsem si, že to bude to pravé, čím okouzlím svého spolužáka a získám si srdce kolektivu. Odezva byla poměrně silná, už o měsíc později jsem měla zámek skříňky zalepený žvýkačkou.

Při nástupu na vysokou školu jsem nic neponechala náhodě. Oblékla jsem si příšerné lodičky, tělové punčocháče, rovnou sukni ke kotníkům, šedý rolák, který jsem kdesi vyhrabala, na nos nasadila brýle a tvářila se zarputile, ošklivě a hlavně nenápadně.
Ty holky co jsem tam tehdy poprvé viděla, považuju za svoje moc dobré školní kamarádky.

Outfit pro první den školy je zkrátka důležitější než všechny pastelky sešity a blbinky :-)

Tak, ať se to vám a vašim dětem zítra vydaří !

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na olga@karpecka.cz nebo volejte +420 728 561 744.