PFW - Jakub Polanka

 Tak, jako to mohl udělat kdokoli z vás, jsem si za 250 Kč v místní trafice koupila vstupenku na show Jakuba Polanky. Nechat Prague Fashion Weekend proběhnout jenom tak bez účasti jenom proto, že nejde na ruku neznámým bloggerům, to je, podle mě, známka arogance vůči módě jako takové.
Příjemný páteční večer prozářený sluncem, na Míráku burčákobraní a všude jinde klid.

Na tom co si vezmu na sebe, jsem si dala opravdu záležet. Oběhala jsem obchody, byla jsem ochotná utrácet, ale nikde nic zajímavého. Vytahala jsem ze skříní snad všechno a nejen ze skříní, ale i z krabic s nápisem fundus. Po hodině zkoušení a hledání jsem se zoufale sesula na zem doprostřed toho šíleného výbuchu hader a pláč byl na krajíčku. Jak můžu jít na takovou akci, když nemám co na sebe?!
Utěšovala jsem se sice tím, že pravděpodobně tam budou jak lidé v jeansech, tak ve večerních šatech, ale najít vhodný kompromis mezi tím co mi sluší, mezi tím co je můj styl a tím, co je vhodné se zdálo být nad moje síly. Nic však není tak horké, jako se uvaří a nakonec jsem z šuplíku vytáhla "úplet s dírou", který jsem jako top nosila loni. A ejhle, inspirace se našla, přidala jsem ještě jednu díru, sundala podprsenku, vpředu sepnula zicherkou... Skvěle, vstupenka nepropadne.

Na Hradčanské náměstí se zvolna snášel soumrak. Lounge byla opravdu miniaturní, jediné lepší posezení na schůdcích hned na proti baru obsazené smetánkou. Před záchody nekonečná fronta. Pán se snažil fotit před logoboardem, ale pokud tady byli nějací streetstyle bloggeři, pak byli už asi unavení, protože fotit jsem viděla jen Paulínu.




Nicméně, v Maybeline stánku je možné se nechat nalíčit, u Nikona vyfotit a free jsou taky lahvičky s Matonkou. (To si mohli nechat a zakrýt jednu ze střech igelitem...?)

Postupně se lounge začal čím dál více zaplňovat, poslední půl hodinu jsme stáli hlava na hlavě a skoro nebylo možné se pohnout. Jakub Polanka nalákal opravdu hodně lidí, kteří se tu tísnili tělo na tělo, Dior na New Yorker a jehly na kecky. Někteří nepřehlédnutelní, jako třeba mladík s perleťovým kolečkem velikosti víčka od zavařovačky v nose. Když mluvil, "víčko" nadskakovalo jako víčko na komínku traktoru a když se špatně ohnal, musel ho sbírat ze země. Taky tady byla vysoká hubená paní, v hranaté bundě Marni for HM, puntíkaté halenečce... se dvěma naducanými culíčky, kterými během řeči pořád pohazovala a rozkošně se u toho culila. Toddlers and Tiaras?

Ze samotné přehlídky fotky nemám. Už dávno jsem zjistila, že raději nasávám atmosféru, než pozoruju svět přes sterilní optiku foťáku. Navíc, fotek je všude možně plno a mnohem lepších, než bych byla schopna vyfotit z poslední řady...

Přehlídka Jakuba Polanky začala s mírným dvacetiminutovým zpožděním a to variací na gregoriánský chorál.
První modely kombinovaly kalhoty ala Marlene s koženými "krunýři". Šedá látka a šedě zašlá kůže, temný hudební doprovod...postupně se hudba změnila a z temné vize se vyloupl Polanka tak, jak ho známe. Úplety, hedvábí, propracované - jednoduché střihy, splývání a vlání. Polankovské barvy jako je šedá a odstíny fialové tentokrát doplnila i lahvově zelená. (což mě utvrdilo v tom, že tuhle barvu si do šatníku musím pořídit aspoň na něčem malém) Bylo to krásné, mělo to jednoznačně rozpoznatelný rukopis, ale také v tom byl lehce cítit tlak, pod kterým kolekce zřejmě vznikala. Inzerovaná temnota rozhodně neprovázela všechny modely, efektní "šedé ruce" měly jen dvě z mnoha modelek... jenomže málokdo z nás vidí za všechno to pozlátko a přiznejme si, letošní podzim je pro návrháře skutečně náročný. Každá z módních akcí totiž vyžaduje kolekci, která ještě nebyla jinde představena. Legrace? Ne tak docela. Znamená to, že pokud se účastníte obou Prague Fashion...během dvou týdnů musíte představit dvě kolekce. Když to má méně než pět modelů, je to moc krátké, takže je jich třeba aspoň deset. Když jste považován za důležitého, ani to nestačí... A tak ucelený desetimodelový koncept doplňujete tím, co po nocích došíváte a co by k tomu mohlo zapadat. A další týden to musí být minimálně stejně dobré. 

Pro mě byla hlavní část show skvělá. Perfektní kalhoty, odkazy na raný středověk, dobré světlo i hudba... Bylo to jiné než minulé věci, bylo to přesně takové, jaké to mělo být.

www.fashionweekend.cz
To že ostatní modely odpovídaly obvyklé tvorbě více, než tomu co bylo inzerováno, mi nijak nevadí. Tuším proč tomu tak bylo a není nutné při každé nové modelce znova hledá sanici pod židlí.

Ehm...vlastně, mimo dokonalý úvod mě zaujaly ještě dvě věci. Jedna z modelek neuměla chodit. Při chůzi se klátila a cukala sebou tak, že jsem měla pocit, že se musí okamžitě složit na zem v nějakém záchvatu.
To je ona, jak ji zachytila Ceady z http://thelifeofceady.blogspot.cz
Tím, co mě zaujalo nejvíce, je tento model, respektive, jeho konečný styling. Ceady která seděla v první řadě se to podařilo krásně zachytit. Zkrátka, pokud máte krásná a citlivá ňadra, na tyhle šaty to asi nebude.  ;-)
http://thelifeofceady.blogspot.cz
Celkově to byl příjemný večer. Popovídala jsem si se zajímavými lidmi a nakonec mrtvá padla do postele.



Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz