Reakce na zadané téma

Každý má právo mít a vyjádřit svůj názor. To co člověka s názorem odlišuje od štamgasta, který v hospodě nadává na politiku, je schopnost svůj názor obhájit. 
Bohužel, blogísková scéna je často scénou bez názoru. 

Napsala mi Janka, abych se vyjádřila k článku, který vyšel v České pozici. O tom, že módní blogy jsou jenom bubliny, které s velkou pompou splasknou jako ta hypoteční, která v roce 2008 způsobila to, čemu říkáme ekonomická krize. A tak mi nemějte za zlé, když se vyjádřím. Obhajoba ovšem nebude probíhat v komentářích - ale velmi ráda si s vámi popovídám přes skype, případně při osobním setkání.

Předně, odpusťme si poznámky, že autor je muž a že tedy módě nemůže rozumět. Ačkoli rozhořčené mládí by to mohlo hnát k podobným proklamacím (doplněným o obligátní "určitě se neumí obléknout") rozumět módě je často něco úplně jiného, než se "skvěle" oblékat.
Rozumět totiž znamená vědět o čem je řeč, znát, chápat. A to je to, co podle autora, bloggerům velmi často chybí - a s čím zcela souhlasím i já. ( Zatím co autor tuto problematiku řeší globálně, já se na ni obrátím spíše z pohledu českého,protože českou blogovou scénu dobře znám, každý týden zpracovávám její přehled pro CZOF a dost nad tím úpím.)

Otevřeme si tedy seznam sledovaných blogů, a podívejme se na ně z trochu jiných hledisek, než z jakých jsme zvyklí. Nehodnoťme chvíli krásu autorky a počty nových kousků týdně ale to, co je za tím vším a kolik tam toho je. (Tady zřejmě budu subjektivní, ale je to tím, že ne všechny znám osobně tak dobře, abych mohla být objektivní.) Je míra znalostí nějak spjata s popularitou blogu?

Máme tady módní teoretiky, lidi, kteří se o módu hluboce zajímají, a mnoho činností je pro ně úlitbou bohům - čtenářům. Jedním z teoretiků je Nadia - která svůj blog už poněkolikáté zrušila, neumí psát česky... ale když odolá návalům svého mladého nadšení nad něčím co se jí líbí, dokáže hluboce psát o životech módních velikánů, které má v malíčku. Je tady Evička Došková, která se pohybuje na zvláštní hranici mezi haute couture a punkem, ale jejíž články pro jiná než blogísková média jsou prostě dokonalé. A pak je tady Vítěslav, ten co má jasnou vizi jak změnit společnost k lepšímu za použití metod dávno minulých. Je to nostalgik, trochu snob (užívá si to), ale dobře ví, o čem mluví a nebojí se si zjistit to, o čem toho moc neví.

Máme tady módní praktiky. Ty, kteří mají nejvyšší čtenosti, ať už proto, že praxi získali na blogu, nebo založili blog na základě praxe. Doslova světovou praxi má Eva Schön. Vzdělání v oboru má Nika Chic, Loli nasává trendy po světě a pracuje s nimi i jako stylistka, s oblečením dělá i Danny Rose, Kluk Jeanovej... Kdybyste se těchto žen a muže zeptali, co si myslí o kolekci xyz, poskytnou vám kvalitní rozbor, objektivní kritiku. Dost možná toho o módě ví velmi mnoho. Ale bohužel, nepíšou a tak se nástiny jejich vědomostí dozvídáme jen skrze rozhovory.

Pak tady máme velkou skupinu, která se hezky obléká a proto má blog. Kdo je nejslavnější? Přece Sandra. A taky Simone, Ejvy... na podobných blozích najdete stovky kvalitních fotek, luxusní značky, dokonalé outfity, úžasný zdroj inspirace. Blog je pro ně koníčkem a radostí. Tečka.

Poslední, nejsilnější skupinou, kterou zřejmě autor kritizuje zejména, jsou tzv. Blogísky. Často vznikají tak, že autorka po pěti letech blogování na blog.cz přejde na blogspot, odtrhne se od Harryho Pottera, High School Musical a fandění Avril Lavine a pustí se do módy. Není to nic špatného. Lidi zajímá, co kdo jí, jak vypadá, kde byl na dovolené, co tam jedl a dělal, jak vypadá jeho pokojíček, co si koupil, co si chce koupit, co si koupila jeho kamarádka...a taky co se mi líbí a co si oblékl. Ale opravdu to nemá nic společného s módou.

No, a pak tady jsou takové ty blogy, co jsou slavné, a proto si z lidí můžou dělat legraci. Avantgardní deníčky stylových lidí, kteří mají módu na háku. Teruna, Agnes, Beáta, Oksana...malé radosti všedních dnů, které ale o módě moc nepoví.

Když si to shrneme, vlastní názor vlastně, v psané podobě, nenajdeme skoro nikde. Ti, kteří jsou schopnými pisateli, se realizují mimo blog, protože text odrazuje čtenáře. Ti, kteří mají názor, raději mlčí, protože nic není dokonalé, a zmínky o nedokonalosti odrazují sponzory, ztenčují množství pozvánek a tak vůbec.
A protože se úspěšnost a kvalita měří počtem čtenářů a komentářů, a ti mají nejraději nenáročné pokoukání, které je možné komentovat větou "Hrozně ti to sluší!", valí se to celé do pekel.

Nikdo přece nechce, aby se polovina jeho sledovatelů odhlásila, že? Protože občasné pochválení někoho z venku sice motivuje, ale oč je to lepší ocenění, o to je méně časté. Proto vlastně blogy, až na výjimky z poslední skupiny, nejsou nezávislé. Nezávislý blogger je schopen i o přehlídce, ve které seděla v první řadě a přivezli ho tam limuzínou, napsat že stála za velké kulové. České blogy se vyhýbají světovým tématům - protože o nich nic neví (a nemají důvod vědět), protože o nich píšou už na jiné stránky a pro jiné magazíny (elle, instyle...) nebo proto, že to zabere spoustu času. CtrlC, CtrlV - a post z fotek je na světě. Zabere to pár minut. Napsání kritiky na kolekci zabere mnohem více času. Minimálně prohlédnout si modely, a zamyslet se, když už ne hledat z čeho a jak je to ušito, kým a čím je to inspirováno.

Blogy podle mě mají smysl a význam. Ovšem, není blog jako blog. Některé módou žijí, jiné ji milují, další ji používají jako doplněk osobnosti. Jedny ukazují nezávislé kritiky, další inspirují svým stylem a rozšiřují ho tam, kde by se jinak nedostal. To, že se svět globalizuje, nechme na jindy.

Přála bych si, aby v česku bylo více nezávislých blogů. Takových, jejichž autoři by rozuměli módě a odívání natolik, aby mohli kritizovat objektivně. Bohužel, těch vědomostí je tolik, že by se na to dala studovat vysoká škola a ani to by asi nestačilo. A taky, chce to odvahu. Odvahu být veřejně pranýřován, být tím zlobivým dítětem, kterého se každý bojí, ale nikdo se neodváží ho nepozvat. A to je, v kombinaci se středoevropskou mentalitou poměrně složité.

Ps: Kdo je Tavi? To zázračné dítě má pubertu a kouzlo, které je obklopovalo, je pryč. Kde ty loňské sněhy jsou. 

PPS: Pokud jsem na Vás zapomněla nebo Vás nezařadila, nemějte mi to za zlé. Zejména ty, Gábi, pokračuj, je to skvělé.


Ppps: Pokud vám chybí kritika a světové novinky, koukněte na mdls.cz  ... není to sice nic extra, ale snažíme se a bohužel, dokud se čeští kritici neprobudí, bude to asi to nejlepší na dané téma - a nejvíce nezávislé, neboť kde nic není, tam ani čert nebere - kde není reklama, není možné přijít o inzerenty.

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.