Mercedes-Benz fashion week Berlin - první den, pokračování

Jak už bylo řečeno, na první přehlídku jsem se přiřítila zpocená, neučesaná, nenalíčená a zmatená, takže mi to bylo docela jedno. Až potom, co show Dimitri skončila a já jsem opět mžourala na denním světle, jsem pochopila, že takovou chybu už neudělám.

Vstupní hala hlavního stanu

Stáneček kde slečny vyráběly náramky a paní si tam pro ně chodily. Díky Evě Lilianě mám taky :-)


úžasná černoška (respektive černoch, podle Evy - já ho osobně neznám :-D )
Když stojíte osamoceně v nablýskaném prostoru, kde sotva rozumíte slovu a všechno vypadá tak luxusně, všichni vypadají tak sebevědomě, spokojeně, pohodově.... a všichni jsou o hlavu vyšší než vy, je to zvláštní. A pak si začnete všímat toho, co mají ti lidi na sobě, poznáváte kousky, které jste předtím znali jenom z fotek. Aha, tak takhle vypadají ty Prada boty na živo, heleme se, Lity ... pán s Birkinkou? Proč ne?

Hala byla plná modelek, redaktorů, bloggerů... kousek od vchodu se živě bavili návštěvníci předešlé přehlídky Leny Hoschek - slečna v britské uniformě, modelky s alpskými účesy i dáma s vizáží Dity von Tesse. Všichni dokonale nalíčení, oblečení, učesaní, příjemní a já jako ošklivé káčátko mezi tím vším. 

Daniel, módní redaktor a majitel mdls.cz mi vrazil do ruky pozvánku na prezentaci, kterou kdesi ukořistil. Další módní událost mohla začít.

Mimo halu pro přehlídky byla ve stanu i místnost pro prezentace. Jediný rozdíl oproti přehlídce je ten, že je to méně glamour, můžete se všechno prohlédnout hezky z blízka, občas i osahat... a modelky poslušně stojí na stupínkách a nikam neutíkají. Být modelkou, na tuhle práci nadávám. Stát hodinu na místě a jenom se lehce vlnit a otáčet, to není žádná poezie, přestože i tady jsou holky krásně nalíčené a učesané. Naštěstí, návrhářka měla rozum a slečny nechala bosky, jen s náramky kolem kotníků. 















A na prezentaci, na kterou jsem ani jít neměla, jsem dokonce dostala dárkovou tašku! Nesla jsem si ji, no...aspoň trochu jsem si připadala jako všichni ostatní, kteří kolem korzovali třeba s pěti taškami.
Konečně se nám podařilo akreditovat se, dostala jsem kartičku se svou fotkou a nápisem Press. Nastal čas jít/jet se ubytovat. Popravdě, už jsem se na to těšila. Byly čtyři hodiny a už jsem toho začínala mít dost...

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz