Český opravář praček


"Crr, crrr, blem, blem!" Ozvalo se zazvonění a nedaleko stojící pán sáhl do kapsy užmoulaných kapsáčů a na mobilu zmáčkl zelené tlačítko. "Prosím? .... " Představil se."......." "No, aha, hm, víte...co že to potřebujte?" "......" "No, popravdě, jak bych vám to řekl... Dělám spoustu věcí. Ale pračky bohužel neopravuju." "......" "Já vám rozumím, ale bohužel, s pračkou vám opravdu moc nepomůžu." " ....." "Není zač, to je v pořádku, mi volají různí lidé. Mimochodem, od koho víte, že bych měl opravovat pračky?" "....." "Aha, tak naschledanou.""...."

Není to zase tak stará příhoda. A s realitou má mnoho společného.

"...tady v česku je to vlastně nutností, dělat více věcí najednou..." řekla mi v rozhovoru modelka-stylistka-bloggerka.
I známá copywriter-marketing manager-fotografka-novinářka-bloggerka je extrémně talentovaná mladá žena. Včera jsem spolupracovala se slečnou, která je modelka-vizážistka-stylistka-fotografka... a nutno dodat že všechny výše uvedené studují na VŠ obory mimo to, co dělají. Známá je scénografka-kostymérka-asistentka osvětlovače-asistentka režie, jiný pán osvětlovač-zvukař-choreograf-... mi ani v podstatě nebyl schopen říct, co vlastně dělá na hlavní pozici.
Kdysi jsem se sešla na kafe s model-herec-fotograf-grafik-pedagog na VŠ jehož kamarádku modelka-tanečnice-herečka-vizážistka-fotografka znám.
Návrhářka-stylistka-managerka mi řekla, že se alespoň odreaguje od toho ostatního.

 Jasně, to, že většina uměleckých profesí si nějak vydělává na živobytí - např. jako visual merchandiser v obchodech nebo jako IT technik, grafik, recepční, barman, to je poměrně běžné. Peníze prostě nejsou a ne každý má to štěstí na "bohaté" rodiče či partnera.

Občas je to nefér, když společnost tlačí obstojnou vizážistku do toho, aby dělala i hair styling a styling - hlavně, aby to bylo v ceně, nezáleží na kvalitě.

Jak moc toho jde dělat, aniž by něco trpělo? Devatero řemesel, desátá bída, zní mi v hlavě. A ačkoli všechny výše uvedené hluboce obdivuju a nesmírně si vážím jich i jejich schopností, pořád uvažuju nad "dělbou práce". Má vůbec v dnešním světě specializace smysl? Má smysl dělat spoustu věcí jenom proto, že v tom nejsem "tak úplně špatná" a mohlo by se to hodit? Není lepší se specializovat a přes kontakty být schopen domluvit vždy toho správného odborníka?

Foto: Jakub Svozil
Protože, jak jsem mohla vidět, to že děláte více věcí, může být taky pořádný průser. Příkladem může být zážitek s miss-modelkou-majitelkou agentury-produkční a jejím kolegou modelem-stylistou-moderátorem.

Co si o tom myslíte vy? 
Kolik profesí najednou vykonáváte, případně jaké a proč? 
Případně byli byste toho schopni zvládnout tolik, co výše zmínění? Kdyby vám někdo nabídl něco nového, šli byste do toho? 

 (ps: pokud se poznáte a špatně jsem to o vás napsala, omlouvám se, opravte mě)

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz