Code:mode

(Co mám udělat, aby mi narostla další ruka a vůbec, abych se rozdvojila?)

Páteční odpoledne jsem strávila na Code:mode.
Jako návštěvník, jako reportér, jako kadeřnice...a v neposlední řadě jako modelka.

Byla to příjemná akce, i když, jako vždycky když se do něčeho organizačně zapojuju, vyskytly se i infarktové stavy. Návrhářka Daya mě totiž poprosila, jestli bych jí nepomohla s přípravou módní přehlídky. 
Což o to, v poslední době jsem nadšenec do produkce. Kývla jsem a vrhla se na zajišťování modelek...a lila do sebe Lambrusco z Pennymarketu, když mi pozdě večer před akcí dvě slečny odpadly... nakonec jsem se uklidnila, našly se jiné ochotné modelky a páteční ráno mě sice uvítalo lehounkou kocovinou, ale i extrémním přívalem adrenalinu. Bylo toho totiž více, co zařizovat a Code:mode, jako vrchol na minutu naplánovaného dne (s permanentním zpožděním 3-10 min) mě motivoval k tomu to zvládnout a vydržet.

Ve čtyři hodiny jsem, lehce uřícená, doklusala do Karlínské haly. Našla stánek číslo 7, přivítala se s Dayou a Nanabu, odhodila své pracovní nástroje a vyrazila na obchůzku stánků.

A musím říct, bylo to o mnoho lepší než minule. Tedy, možná že to bylo trochu tím, že už jsem poučená. Že už nečekám zázraky a že se nedívám tam, kde vím, že nic neuvidím.
Samozřejmě, pořád je tahle akce tutovka, pokud chcete barevná trička s potiskem, milujete plasty a žádná taška pro vás není dost barevná.
(Nehledě na zvláštní zálibu některých lidí, kupovat si zoufale nekvalitní a předražené výrobky některých českých návrhářů.)

Pokud ale toužíte po umění, nemusíte mít strach, že strávíte hodiny beznadějným bloumáním mezi alternativním konzumem. Prostě jen zaměříte svou pozornost na šperky a malé stánečky, které nekřičí do světa tak hlasitě.
Mi osobně učaroval stánek s perlovými šperky (www.antipearle.com), rozmanité výrobky skupiny 460 nula 1 (http://www.skupina460nula1.ic.cz) , polodrahokamy ve stříbře (http://www.vyskosa.com/en/jewelry/), stříbrné sošky (http://www.fler.cz/venina-silver), nebo spirálovité prstýnky (http://www.sperk-genaro.com/).

Učarovala mi i slečna/paní návrhářka Iveta Pecuchová, protože tak dokonalé kabáty jsem ještě neviděla. (http://www.iveta-pecuchova.cz/), krajková kouzla Lenky Valevské (http://www.valevska.com), která však , bohužel/bohudík pro mě, stála štangli zlata. A samozřejmě, stálice, Zdeňka Imreczová (http://www.zdenkaimreczeova.cz/).

Odolala jsem nutkání utratit měsíční rozpočet na jídlo za nákup náhrdelníku, měsíční kapesné za náušnice z plexiskla (budiž mi odpuštěno, byly šedivé) a vrátila jsem se do stánku Dayi, čekat na holky modelky.
Díky rulandskému šedému jsme se příjemně uvolnily, pak začal zvonit mobil a čas najednou plynul pekelně rychle. Učesat, upravit, učesat, upravit, nafitovat, co k čemu, co na koho...přidělejte mi ještě jednu ruku, prosííím! Nakonec jsem rozcuchaný bobek vytvořila i sama sobě, oblékla se do šedé andělské řízy a show mohla žačít.

Ještě jednou velké díky Daye, Nanabu, vizážistce Lucii Schambergerové...A hlavně, všem holkám modelkám, které to se mnou vydržely. Speciální poděkování pak patří těm, které to se mnou vydržely už poněkolikáté (zřejmě nějaká úchylka, nicméně, nestěžuju si ;-)

Ps: Když se budete dost dlouho dívat, záznam z přehlídky najdete TADY 
  (Ale prosím, nesmějte se mi.)
(zdroj fotek - facebook. Nějaký dobrák mě označil a já mu tímto moc děkuju :-) )

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz