"To by mě zajímalo, kdo je ten konzument?" (part2.)

Jak už jsem zmínila, prostor, kde se celá akce odehrávala, měl tvar jakéhosi trojlístku. Stály jsme před výtahy, oblečené v kožešinách, v rukách kabely a Frisca a nevěděly, jak dál. Ve "vstupní místnosti s barem" byly na figurínách vystavené dva oděvnické skvosty a tak jsme se raději nechaly davem zanést do místnosti napravo. (A že zanést je vhodné slovo. Měla jsem pocit jako bych žbluňkla do zahradního jezírka nebo tak nějak.) Bylo tam plno.

Světla svítila, hudba hrála, topení topilo a nebylo možné dostat se dále než metr a půl od dveří. A naštěstí to ani nebylo nutné. Tam už, s lékem na nachlazení v ruce a péřovou koulí na hlavě, stála Jane Bond. Hurá, další známá tvář. "Tak co?" "Nic." Vyměnily jsme si prozatímní dojmy z akce, a co nejrychleji zase vypadly z vyhřáté louže.

Už si ani nepamatuju, koho jsem potkala dříve, jestli Evu Schön, Evičku Doškovou, Michala Býma, Lucy...

Nakonec se celá naše „společnost“ setkala v levé části, kde bylo chladněji, tma a hlavně, méně lidí. Trocha plotkování, zdvořilostní fráze a taky upřímný zájem o známé krátil čas.
Výhled z oken byl nádherný. Je zajímavé vidět, jak postupovali architekti a developeři v minulosti, jak se protínají ulice a jaký tvar mají náměstí. Neméně fascinující je pohled na takové monumenty jako je památník na Vítkově a Pražský hrad, seshora. (Trochu jsem měla pocit, jako bych nějaké významné a úctyhodné dámě koukala pod sukně). Tím však, bohužel, kochání skončilo.

Všechno bylo připraveno k hlavnímu programu.

V místech, odkud se obvykle turisté dívají do mraků, bylo postaveno molo. Modelky tedy vyšly z backstage, sešly dolů, vyšly na molo, zase dolů, zase nahoru, pak to vzaly kolem výtahů do druhé části a tam to snad vypadalo podobně. Vyzunkla jsem už dva drinky, pořád se nic nedělo, návštěvníci postávali, povídali a zjevně se podivovali nad tím, co má naše skupinka na sobě, jakže to vypadáme. Občas proběhla kolem zástupkyně celebrit, Iva Frühlingová. ("Ohó, viděla jsi to? Ona přišla a má na hlavě mého ptáka!" Jásala rozradostněná Jane a bloggeři se zamyšleně drbali na hlavách, o čem že to ta slečna s péřovou koulí ve vlasech mluví :-)

A pak se ozvalo hlášení místního rozhlasu, že prý už to brzo začne. Hudba hrála pořád stejně, světla svítila pořád stejně, diskutovali jsme o módě až najednou jsme vzhlédli a před námi stála modelka. Určitě to byla modelka, obvykle se takhle člověk nelíčí, ale vysoká nebo hubená, to rozhodně nebyla. 
První model. První část kolekce. Mimo to, co je to asi za modelku, (Mám na to takové zvláštní měřítko. Já jsem těsně malá a tlustá. Takže modelka musí být štíhlejší a vyšší než já. Nic proti.) mi hlavou zněla ještě jedna otázka. Na co tam jsou ty rukávy? A modelky se belhaly, snažily se pózovat a předvádět "kalhoty z pletáže" a vůbec, úpletové věci. Tričko a kalhoty, šaty a legíny, nízké boty melissa a styling veškerý žádný, nula nula nic.


Svělý nápad leč, bez přečtení návodu k použití nepochopen.

"Nelíbí se mi to. Ale já tomuhle stylu nerozumím." "Je to nuda." "Je to takové konzumní." "To by mě zajímalo, kdo je ten konzument..."

A na scéně začalo fireshow respektive neon-UV show, protože na věž je zákaz vstupu s otevřeným ohněm. Svalnatí hoši v teplákách, pomalovaní svítícím make-upem. Nebylo to nehezké, jenom se to tak nějak nehodilo k čemukoli ostatnímu.

Rozsvítily se světla, nastal vrchol večera, přehlídka nejnovější kolekce pro jaro 2011. Asi to mělo nějaký nápad. Ale já, se zdeformovaným pohledem na věc, jsem viděla jenom potravu pro Adu z Módního pekla.

Buď má modelka nemodelkovskou velikost, nebo se top má nad prsama krčit, nebo to je špatně ušité...

Oblečení nesedělo, zdálo se pomačkané, špatně začištěné ... a to už vůbec nemluvím o tom, co přišlo nakonec. Víte, vrcholem každé fashion show musí být svatební šaty. To dá rozum. A i tady tomu bylo tak. Netradiční svatební šaty. Růžové. Jakože korzetové. Ke kolenům. S bílou ozdobou co vypadala jako kus utržené záclony. A všechno by se dalo odpustit, kdyby nehrozilo, že modelce-s-normální-postavou vypadnou při každém pohybu prsa ven.

Růžové svatební šaty s vlečkou - druhé zleva

Zavřela jsem pusu protaženou do udiveného O, "otřela si studený pot z čela" a byla ráda, že je konec. Že tohle mám kde zapít. Kolem postávali "konzumenti" a nadšeně tleskali defilé. Konzumenti v péřových bundách, tělových silonkách, špičatých kozačkách, se sestříhanými účesy...

Jaký je tedy konečný dojem? Slečna návrhářka nepřekročila svůj vlastní Flerový stín. Bylo to nedobře zorganizované. A pokud se na přehlídce můžu zařadit mezi skupinku nejlépe oblékaných lidí, něco je špatně. Na druhou stranu, ušetřila jsem 10 korun za vyhlídku (Studentský vstup na věžstojí 90,-), dvě friska mi zvedla náladu a potkala jsem se s lidmi, které mám ráda. Takže, zase tak špatné to nebylo :-)
Fashion grupa, fotil pan Schön :-)

PS: Pokud vám připadám tvrdá a nespravedlivá, to jste neslyšeli jiné návštěvníky...

REPORTÁŽ ODBORNÍKŮ TU - fotky které nejsou označené jsou z tohoto článku.

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz