Akce

Ne, nebojte, focení se nezrušilo.
Jenom tak škrtnout tolik práce, domlouvání a chystání? Jenom tak narušit plány dalších pěti lidí?

Vzhledem k chřiprové sezoně (a tomu že práce nebyla placená) jsem modelku nechala v posteli a žačalo zběsilé hledání náhradnice. Vy co mě máte na FB jste si možná něčeho všimli. Zběsilé obepisování všech modelek v přátelích které byly zrovana online, psaní sms na všechny strany, volání ... ne, opravdu nikdo neměl čas...nebo neměl čas na neplacené focení. Během půl hodiny proběhla zátěžová zkouška všech možných komunikačních sítí, kdy jsme se já, vizážistka, fotograf i druhá modelka zoufale snažili někoho sehnat. Nakonec se povedlo. Fotografova spolubydlící svolila. Uf.

Nastal čas k odchodu.
Na módu jsem se vykašlala a vzala si to nejpohodlnější, co šlo. Na zádech krosna, kabelka křížem přes tělo, v každí ruce modrá ikeataška. Málem jsem se nevešla do dveří a ve vlaku i metru na mě lidé koukali - vypadala jsem jak když "cikáni jedou na dovolenou".
Kvůli shánění modelky se nám o půl hodiny posunula schůzka s vizážistkou, kde jsme si měly, pěkně z očí do očí, vyříkat naše představy. Představy, jejichž koncept se dost možná zboural jako domeček z karet. Navíc bylo třeba zajít do obchodu, aby mi sundali pípáky z bot ... a dokoupit poslední drobnost.

Sedly jsme si se slečnou a jejím megakufrem do Karlovy pekárny, já si dala turka a ona palačinku a snažily jsme se navzájem uklidnit. V šest jsme vyjely před vchod do metra, setkaly se s modelkama, dojel fotograf a asistent a auta nás odvezla vstříc hlavnímu programu - focení.

Většina akce část probíhala ve vzorovém domě - super ekologické dřevostavbě. Usídlili jsme se v obyváku, na stole stály talířky s umělohmotnými těstovinami, a pustili se do práce. Nejdříve bylo třeba zjistit, jak moc nám zákeřná chřipka změnila plány. Jestli se outfity a role kompletně prohodí, neprohodí...nakonec jsem to nechali jak to bylo a vládkyně hřebenů a štětců se pustila do díla. I mi začala práce. Definitivně zkompletovat modely, sundat cedulky, podlepit boty, oblečení vyžehlit, vybrat doplňky...

Přiznám se bez mučení, pracuju trochu operativně. Ano, připravuju si outfity předem, ale nikdy to není jisté.  Přestala jsem považovat za slabost, když se zeptám ostatních na jejich názor. Více hlav více ví, více očí více vidí. Připravuju vždycky o jeden až dva outfity navíc. Co se doplňků týče, beru jich více a konečný vzhled dotvářím až na místě. Jasně, pronese se to. Je jednodušší nést šestero bot a šestero šatů a šestero korálků, než desatero bot, šaty, kalhoty, sukně, topy a dvě kila bižuterie (fakt, nekecám!). Ale když pak vidíte modelku, prostředí, světlo, líčení... můžete upravit outfit přímo pro scénu.
A tak jsem upravovala, žehlila, vymýšlela a když jsem viděla profesionální práci ostatních, klepala jsem se nervozitou jako krysařík. Může vůbec moje oděvní splácanina doplnit fascinující ženskou krásu, zvýrazněnou prací vizážistky/kadeřnice? Může neporušit kompozici a atmosféru fotek?

Posoudit budete moct sami.
už v pondělí na MDLS.cz

PS: Díky, díky moc Vám, co jste se nechali ukecat a šli jste se mnou do tak šíleného počinu. Jste skvělí!

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na olga@karpecka.cz nebo volejte +420 728 561 744.