S vytřeštěnýma očima a otevřenou pusou

(Showroom HM)

Když jsem Michala viděla poprvé, nikdy by mě nenapadlo co z toho vyleze. Na ulici na PFW na mě zíral originálně oblečený pán a když jsme se znova (tedy naše fotky) setkali na tonbogirl, navázali jsme kontakt. Tento geniální kreativec, návrhář a osobnost s vyhraněnými, ale mi příjemnými názory, se postupně stává mým "guru". Když mi prozradil, že ho pozvali do showroomu a nabídl, že bych mu mohla dělat doprovod, samozřejmě jsem nadšeně souhlasila.

Zkrátila jsem pobyt v milované domovině a v 10:00 doběhla na schůzku před Cartiera. Vyrazili jsme směr václavák, Michal elegantní jako vždy, já, no, snaha byla.
Dveře do budovy se otevíraly a zavíraly pomalu, majestátně a hlavně samy (což nám došlo po tom co jsme zápasili s klikou). Paní v recepci nás poslala správným směrem a do bílých místností nás vpustila Katarina, oblečená podle podzimních "tržních" trendů - tedy hnědá barva a vesnický styl. (Ano, zírala jsem jak kdysi Michal, nejvíce se mi líbil pásek přes rozepnutý svetr)

Posadili jsem se na gauč, dostali po skleničče vody a já osobně v rozpacích okukovala interiér. V hlavě mi blikala kontrolka "holka, tady ty nemáš co dělat" a myslím, že něco podobného napadlo i Katarinu. Michal se na gauči rozvalil s nonšalancí sobě vlastní a vykládal o připravované kolekci (a zákeřných řemeslnících - jedinná nepříjemnost celého dne, zato opravdu šťavnatá)

Pak přišla řada na mě - obhájit si své místo na měkké pohovce. Ze začátku jsem skoro koktala nicméně, když přišla řada na blog, chmury se rozplynuly, protože když padle heslo Alice, není možné se neusmívat :-)

Káťa vykládala o nové kolekci, o showroomu, jak to u nic chodí... Příjemné posezení s lidmi, kteří trpí stejným zájmem.

Byli jsme vyzváni k prohlédnutí všech vystavených kousků a vyzkoušení toho, co nás zaujalo. Nesměle jsem vztala z gauče, pořád ještě plná jisté nepatřičnosti. Michal zkoumal materiály a střihy, já kompetenci s "přehlídkovými trendy" a kombinační možnosti. Zkusila jsem dvoje šaty, sukni a tričko. Není nic horšího než když člověk ví co chce.

"Tak co se vám nejvíce líbilo?" Mojí duší se rozeznělo toužebné ách a pohled padl na masivní a výrazné náozdoby. "Náhrdelníky, co největší..." "Tak se podíváme co tady je..."

Z krabice na světlo boží vytáhla "chomout". Věc, háčkovanou ze stříbrné příze, uvnitř vycpanou, v nejširším místě 5 cm tlustou. Vykulila jsem oči, čelist mi poklesla, neartikulovaný zvuk úžasu se mi naštěstí podařilo udržet uvnitř. Katarina se smála, vytáhla celou bedničku bižu, dva masivní stříbrné náramky, náušnice, řetízky s prstýnky, "papouškové" náušnice (ty jedinné jsem kdysi zahlédla v obchodech)...
"Nechceš ještě tohle? Nejceš si zkusit ještě nějaké šaty?" Byla jsem v lehkém šoku. Vzpoměla jsem si na úplet s hadím vzorem, který měla na fotkách z Acne párty Anit z fashionbooku. V okamžiku jsem se proměnila v šedou anakondu, na krku tlustý náhrdelník a v obličeji výraz naprostého blázna. (Jako holčička která si k pokladně nese velikánskou panenku a doufá, že tatínek vytáhne zlatou kreditku...)

Meziťím dorazila i druhá Káťa, byla ověřena existence mého blogu a všichni tři - Michal i obě slečny mě velmi pobaveně pozorovali.

Čas se krátil, parády putovaly do taštiček a já opravdu nemohla uvěřit tomu, co se děje. Pocit že každou chvíli se na mě vyřítí někdo z ochravky a začne křičet? Eh? Zazvonil zvonek, vztoupila Jana Plodková a tak jsem se rozloučili a vyrazili do Pražských ulic, já teda poměrně v rozpacích a trochu červená studem. (Nejsem žádná krásná, fotící a vysoce navštěvovaná bloggerka. Nedostávám "tisíce děkovných dopisů" a říkám to co si myslím, i když to není vždy politicky korektní. Jak si můžu dovolit se cpát do podobné společnosti? Whumpf. Jsem z toho poměrně paff, pfff...)

Když jsem si na sebe večer navěsila masivné stříbrné kosočtvercové náušnice s kamenem a dva odpovídající náramky, boty na podpatku a jednoduché černé mini, nesla jsem se jako bohyně. Tak jsem se ještě nikdy předtím necítila.

Asi začnu vrážet do ozdob mnohem více peněz než doposud.
:-D

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz