Jako strašák do zelí

V každém rozhovoru s osobností, proslavenou svým stylem a vztahem k módě, se vyskytuje otázky tohoto typu.

Jaký je váš recept na dokonalý outfit? Podle čeho si vybíráte své oblečení? Co je inspirací vašemu stylu? Máte nějaké oblíbené značky a obchody? ...


Odpovědi, které jako snad každý, zuřivě hltám očima, mají vždy mnoho společného.

Nikdo nemá žádný recept, všichni nosí to, co se jim líbí, inspiruje je celý svět kolem nich a buď jim na značce moc nesejde, nebo preferují tu, která je sponzoruje.

Samo sebou, obyčejných lidí se na podobné věci nikdo neptá. Není ale občas na škodu, položit sám sobě podobné otázky.

A tak mě, pár bloggeřích rozhovorů a bakalářský dotazník mojí známé, fotografky, donutily, zamyslet se trochu sama nad sebou.


Vlastně z toho popudu jsem tady hodila ponožkovou fotku. Jaká tedy opravdu jsem?

Co nosím?
Nosím to co se mi líbí (kdo by chtěl nosit něco, co se mu nelíbí?) a to, co je zrovna vhodné.
(Bo tak je to spravne a tak to ma byt!)

Vím jak moc obleční působí na lidi a jejich podvědomí a ráda toho využívám. Je to divadlo, hra.
Lidé věří, že určitý prvek oblečení, účesu nebo nějaký doplněk prozrazuje vlastnosti a schopnosti svého nositele. Je snadné je ..hmm, ošálit...když víte jak na to.

Proto vlastně málokdy chodím oblečená tak, jak se mi to opravdu nejvíce líbí. Prozradilo by to na mě příliš moc. Nicméně...když se obléknu podle svého gusta, mám už při vycházení z bytu děsnou radost a skvělý pocit.

Ano, jsem přesně taková, jak působím.
Nepořádná, duchem nepřítomná, impulsivní, lehce melancholická a uzavřená. Šílená, kritická a pobuřující, provokatérka. Zapomětlivá. Praktická. Nápadně nenápadná.

Ušmudlaná, melancholická
Miluju šedou. Šedo, modro, hnědo, černo, fialovo-šedou. Taky černou, hnědou, béžovohnědou, smetanovou ... bílou a modrou. Moje skříň je plná patlavých a zašlých barev, ve kterých se můžu posadit na libovolnou lavičku.

Zasněná, nepořádná
Miluju volné tahavé věci. Dlouhé sukně, staré párající se a hranatě střižené svetry, bavlněná trička v několika vrstvách. Pletené ponožky, šály, rukavice. V ideálním případě bych chodila jako kopeček látky a čouhal by jenom obličej.

Praktická, uzavřená
Miluju jednoduchost. Nemám žádné tričko s obrázkem. Jednoduché střihy, jednoduché barvy, žádné oděvní ozdoby, žádné nabírání, knoflíčky, manžetky...

Kreativní
Miluju materiály. Pletenina, tvíd, manšestr, samet, hedvábí, bavlna, kůže, guma...

Impulsivní, šílená
Baví mě doplňky. Náušnice, náhrdelníky, kabelky, pásky, šátky. Velké i malé, barevné i černé, navěsím je na sebe chvíli před odchodem (a pak tři věci sundám, podle rady mojí babičky)

Provokující
Miluju barvu svých vlasů. A taky červenooranžovou rtěnku. Jsem schopná obléknout se tak, že pobouřím punkáče i důchodkyni. Ponožky do sandálů, plátěné "glády", barevné nehty, klasický nebo dredovatý účes...když mám náladu.


Občas mám zablácené boty, protože inpulzivně vpálím do kaluže. Zmačkaný svetr který jen tak položím na gauč a na něj spoustu jiných věcí. Občas ráno vyběhnu ven...a až když se úplně rozední si všimnu, že se sukní není všechno v pořádku. Občas nosím tričko naopak, běžím na vlak s nezavázanýma botama nebo jdu do Penny v růžové mini "podoma". Občas mám v kabelce kameny, kaštany a větvičky, které mám tendenci sbírat...

No, snažím se změnit, ale copak není nejlepší začátek přiznat si svou slabost? :-)

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na olga@karpecka.cz nebo volejte +420 728 561 744.