Někde je zakopaný pes

Možná jsem jenom paranoidní.
"Chodím po zahradě s dětskou lopatkou a hledám kde je zakopaný pes." Přesně takhle je to absurdní.
Člověk si říká, že za nějakých 8 let se přece musí vyvinout do dalšího stádia...ale co se týče tohoto, pravděpodobně jsem zatuhla ve sladkých 13 letech. Přistihávám se, jak hrotím každou blbost a hledám problémy tam kde nejsou.
Momentálně hledám toho zakopaného psa, vědět tak co dělám blbě...a nebo nic blbě nedělám a jenom si to vymýšlím?
Holt, když je něco jako depka...je to zase ten starý stav kdy moje sebevědomí skáče jako jojo.
A když je dole, nezbývá než se ptát: Proč?

Proč vypadám tak divně a má můj vzhled něco do činění s mými neúspěchy?
Mluvím špatně?
Oblékám se špatně?
Mám špatný styl práce?
Co na mě vadí té slavné paní?
Co na mě vadí lidem s kterýma bych chtěla spolupracovat?
Proč se lidi bojí se mnou něco mít?
Dokud mlčím, mám vykulené vyděšené oči, když promluvím, mají vyděšený pohloed všichni ostatní.
Nenapadlo by mě, že mě lidi nesnáší, aniž by mě viděli nebo se mnou mluvili.
Potřebuju feedback až budu přežraná k prasknutí.
Mám tendenci házet chyby na nedostatek peněz...a nezodstatek peněz...na chyby. Ale je to asi jenom moje lenost? Má vůbec smysl jít za "snem"?

(Jakou máte představu o člověku který si říká stylista? Jaké má mít vlasy, oči, makeup, boty, nehty...jak má myslet, jak se má chovat? Vím, jednou se to proti mě obrátí jako tolikrát, jenomže s mými kamarády si tak akorát dobře pokecám o přírodě, náboženství, filosofii, politice...ale o módě a image těžko. A řešit módu s přítelem? Mám ještě tchýni...ale ta to shrne větou" Jseš hezká, štíhlá tak co chceš..." A já se v tom plácám protože kvůli takovým blbostem přicházím o kontakty, o šance... Sedím v bytě, naštvaná sama na sebe, nerozhodná, vybodnout se na věci okolo hader a najít si nějakou "normální" práci (snad by mě někde vzali, do McDonalda..), jet domů a vybodnout se v rámci duševní pohody na veškerý konzum? A já pořád jenom sedím, a čekám že se někdo ozve, že řekne, hele, pojď uděláme toto...a oni se ozvou...Ty se tím živíš? Ne, studuju, živí mě rodiče...aha, tak nic...)

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz