Holčička, dívka, žena

Naše ZUŠ, hnízdo, z kterého vylétávají architekti, hudebníci, Charlie Straight...každoročně pořádá akademii. Každoročně dvě hodiny hudby, scének a hlavně tance. Taneční obor jednou ročně dostane příležitost ukázat své umění.

Od nejmenších pětiletých holčiček, po maturantky.
A já, která jsem byla jak na prvním, tak na dnešním, posledním, tanečním vystoupení mojí sestry, sleduju každý rok ta tělíčka vířící do rytmu hudby. A za těch dvanáct let, kolik trvají oba dva cykly dohromady, se ze zavalitých tělíček k krátkýma nožkama pomalu stávají ženy.

Rok za rokem, z kuřátek rostou holčičky, holčičkám začnou růst prsa, protáhnou se jim končetiny tak, že před absolutoriem prvního cyklu vypadají jako křehké víly na molech, pak jim začnou růst boky a po 12 letech tréningu se na jevišti uklánějí dospělé.

Pamatuju si ty křehká stvoření, která, coby šestiletí pavoučci, kutálela barevnými míči. Jsou to tytéž dívky, před kterýma jsem se před čtyřmi lety rozplakala, nad jejich křehkou něhou, tytéž sexy divy, které dneska rouzbořily sál svým tance ma motivy Chicaga.

Sama na sebe jsem se tak nikdy nedívala. Pamatuju si, jak mi začaly růst prsa, jak jsem byla nohatá, oplácaná, jak jsem dospěla a čekám na první známky stárnutí.

Tak...toto budiž pocta všem dívkám a ženám. Pocta přirozenému pohybu, kterým tanec je.

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na olga@karpecka.cz nebo volejte +420 728 561 744.