Originalita?

Ve svém seznamu "co mají bloggerky společné" to zmínila Sab.
Potkávám se s tím každý den alespoň stokrát, v "blogovém kolektivu" je ale tento jev mnohem patrnější, hlavně proto, že je možné podle dat zveřejnění příspěvků vystopovat, kdo byl oním impulsem, kdo už se veze, a v podstatě i všechny ostatní konexe.
(ekonomická geografie to nazívá teorií inovace - jak se šíří inovace v prostředí - např. inovace "co je uvnitř tvé kabelky")

Každý z nás si přeje být originální. Chodíme po obchodech, hledáme to, co jsme ještě na nikom neviděly. Odmítáme se spokojit s oblečením z tržnice nebo streetovým mainstreamem z New Yorkru. Nepříklad já jsem schopná odejít z plesu, kde by měl někdo stejné šaty.
Snažíme se mít jiný účes, číst jiné knížky, dívat se na jiné filmy, pít jiné koktejly a poslouchat jinou hudbu. Hrabeme se v páchnoucích secondhandech, v honbě za úžasným kouskem. Občas je to těžké, občas je to křečovité, snažíme "revoltovat" za každou cenu, vyrábět svoje DYI blbinky, odsuzovat většinou uznávané filmy, styly oblékání. Originalita, originalita, skandujeme na každém rohu.

Ale odtud potud.

Skutečné originality se bojíme, jako čert kříže.

Skutečná originalita představuje samotu, originalita je vyhraněnost a tu můžou ostatní buď milovat, nebo nenávidět. A nenávist je to, co zaručeně nechceme.

A tak, v rámci originality, kopírujeme. Píšeme články v duchu uznaných trendů, oblékáme se tak, jako ostatní. Toužíme patřit v k nějaké skupině, toužíme být součástí onoho silného stáda, toužíme po jeho ochraně, čekáme na "drobky" od společné kořisti. Snažíme se myslet stejně, chovat se stejně, mít stejné problémy. Chlubíme se stejnými věcmi a pokud je, v rámci vytoužené skupiny, náš názor "originální", raději o něm pomlčíme¨, protože riziko vypuzení je příliš vysoké.

Jsme tedy nějakým způsobem schozofrenní, cukáme se mezi těmi dvěmi směry, tím více, čím jsme si nejistí sami sebou. Cílevědomost a zvídavost v nás bojuje s leností a strachem. Revolta s konvencemi a přizpůsobivostí.
(popravdě, čím jsme starší, tím méně řešíme tyhle otázky a místo měřítka "originalita" používáme meřítko "praktičnost")

Nikdo nechce být outsider...ale nikdo nechce být ani šedým průměrem.

A tak, odsuzujeme nudnost lookbooku a zároveň tam přispíváme, kritizujeme "pouliční šeď" ale stejně kriticky si ukazujeme na "pouliční papoušky", milujeme "originální návrháře", ale jenom ty, kteří jsou známí. Fotíme se v botech na podpatku a v úžasných outfitech ve kterých se bojíme vyjít ven z domu, a zároveň se stydíme mluvit o svyých teplácích a teniskách. Nosíme originální skinny a zbavujeme se neoriginálních "zvonáčů"...
Brojíme proti pokrytectví, aniž bychom cítili jeho váhu ve vlastním chování.

Jakkoli jsme každý originál, v důsledku jsme všichni stejní.

Všichni jsme jenom lidé.

(Aby to nebylo tak obecné a nudné, nakonec něco o mě. S mým ksichtem a chováním jsem se odjakživa pohybovala na samotném okraji skupin. Buď jsem byla moc divoká, nebo moc klidná, moc kteativní, nebo naopak usedlá. Jakýkoli pokus o revoltu se mi nedařil a i když jsem nechtěla a nechci, spoustu lidí provokuju už pouhou svou přítomností. Vůbec by mi nevadilo být šedým průměrem, ať už v běžném životě, nebo na blogu. Žel bohu, nedaří se mi. To s čím nesouhlasím nebudu chválit a jako perfekcionista se nerada pouštím do toho, co vím že nejsem schopna dokonale zvládnout. Pravděpodobně, pokud bych se přidala k mainstreamu, změnila se a začala vést blog jako jsou ostatní, měla bych více komentářů, obdivovatelů, mluvilo by se o mě, pravděpodobně jako o někom velmi originálním. Pokud bych proveda totéž, jen bez toho, že bych se změnila, bude mi 90% čtenářů spílat, že výbec nejsem originální a možná mě zasypávat nadávkama. Jsem pokrytec, ve fashion outfitu chodím jenom na nákupy.)

(Jestli jste se v tom náhodou našli, neurážejte se, je to jenom klasické zamyšlení, ostatně, chováme se tak všichni, stejné vzorce chování vykazují programátoři, čtenáři fantasy, metalisti, punkáči, diskáči, barbínky, maminky na mateřské, důchodci...jenom někteří více vsázejí na "stádovost")

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz