Zima

Do Prahy přišla zima.
Na některých místech leží až 10 cm sněhu, pes se z toho může zbláznit, chlapeček v tramvaji brečel, že mu je zima na nožičky a bezdomovci vypadají jako pohybující se hromady látky.

Nějakých ubohých -7°C v 8hodin ráno ale místní fashionistas nemůže rozházet. Chodníky, které díky soli kloužou jak namydlené zjevně taky ne. Kdo chce být in, důsledně nosí Londýnské, Pařížské a Milánské treny, bez ohledu na zeměpisnou šířku.
V těchto, zdaleka ne extrémních, podmínkách se pomalu začíná ukazovat nepraktičnost městské módy. Kožené rukavičky, v ruce kabelka, krátký kabátek, skinny a kozačky na podpatku přestávají stačit. Dáma vyleze z tramvaje, a už aby utíkala zase do tepla, protože "přece nebude navlečená jako medvěd", v té rychlosti, aby jí nějaký dobrodinec neodcizil peněženku a aby její sexy zadeček neumrzl, jí podjede noha a je vymalováno. Veškeré zdání luxusu je totam, zadek, naražený protože na něm není tuk který by mohl náraz utlumit, bolí a je mokrý.
Tomu se říká být oběť módy.

Když jsem ještě žila ve své rodné končině, 20cm sněhu a -6°C bylo téměř celou zimu. Ani když onehda teploty spadly na -25°C, neměla jsem pocit že je zima. Kožené pohorky, vlněné ponožky, štrample (pro Čechy punčochové kalhoty), manšestráky, několik triček, svetrů, kabát až po kolena, dva páry pletených rukavic, velký šál a čepice mi stačily k běžnému pohodlí. Když na stoupila opravdu tuhá zima, přes kalhoty jsem oblékla ještě delší sukni a byly ze mě vidět jenom oči. A nebo jsme do školy dorazili v lyžařských kalhotech a pak se převlékli.

Přiznám se, asi do 12 let mi tenhle způsob "babušení" hrozně vadil. Jakmile jsem byla z dohledu mé starostlivé mámy, strhla jsem čepici a kdyby to šlo, nejraději bych do školy chodila celoročně v letním, jako dnes chodí Suri Cruise. Pak jsem ale procházky zimní přírodou a mrazem ztichlým městem začala milovat a základní "eskimácké metody" jsem vzala za své.

Jak ale přežít v Praze? Půjdu po ulici zababušená, uvidí mě nějaká bloggerka a hned to bude na článek s mnoha komentáři ;-) Tak jsem s najvětším úsilím nacpala štrample (punčochové kalhoty) pod skinny, vlněné ponožky do kozaček, pletené rukavice do kožených a svetry pod kabát. Abych se vyhnula "trapné čepici", hlavu mám zabalenou pašmínou.

Ale není to ono. Vůbec se proto nedivím, že místní obyvatelé nejsou proti globálnímu oteplování. Paní móda si žádá 20°po celý rok.

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.
Jste neziskovka? → Heroclan.cz