První krůčky - Opravdu to za to stojí?

Sobota večer, na nástěnce se začínají hromadit odpolední outfity pro Katherine Heigl. Nakonec se kolem mě usadila jistá pohoda a klid. Zpětně, po naplněnéím týdnu, si tu únavu docela užívám.

Dneškem mám za sebou další lekci kurzu. A nebylo to tak hrozné, jak by mohlo být :-)

Už předem jsem svůj zevnějšek podrobila jisté přípravě. Nalakovala jsem nehty na fialovo (ty co mi "lakoval" milý jsem musela stejně udělat znova, protože on to napatlal tak, že nehet měl strukturu brizolitu), umyla vlasy, protrhala obočí...
Oblékání mi zabralo mnohem více času. Jako jiní křičí, že nemají co na sebe, já mám plnou skříň, ale nikdy nevím, jestli se vybraný hadřík na danou příležitost hodí. Nakonec zvítězila černá s trochou fialové, dokonce jsem se pokusila i o jakýsi kompletní make-up, včetně linek a rtěnky. Bůh ví, jestli se mi lidi vduchu nesmáli, když mě pak viděli na ulici.

Na Smíchově jsem měla ještě dost času a tak jsem vyrazila do Deichmana, kouknout se, jestli něco nemají. A měli. Moje malá radost čeká schovaná na skříni, aby milý nevěděl, že jsem zase za něco utrácela.

Po příchodu do "učebny" byla ale každá veselost pryč. "Vražedné" pohledy, ledové pozdravy a všeobecné napjaté ticho nahrazovaly klimatizaci. Ještě štěstí, že zanedlouho jsem se sešly všechny a jak se v místnosti zadýchlao, ledy se prolomily a začaly jsme si více-méně nadšeně sdělovat módní postřehy. V obchodech opravdu nic není, trendy opravdu až tak známé nejsou a americkému VOGUE trvá cesta do našich obchodů více než měsíc...asi ty časopisy posílají lodí...

Po rozehřívací chvilce přišla práce. Postupně nám naše vrchní cvičitelka rozdala A3ky s obrázkem osobnosti v rohu. Každému nikoli podle jeho gusta, ale přesně naopak. Slečny vyznávající fukcionalismus vyfasovaly hvězdy typu Beyoncé Knowles a Rihanny a naopak. Díky bohu za Katherine Heigl, Paris Hilton bych asi neoblékla.

Po krátké přestávce následovala první dnešní velká přednáška. A pro mnoho z nás i jisté první zklamání. Pan produkčiní vykládal o pozici stylistů, o tom jak to funguje na focení, na natáčení reklam a podobně. Podařilo se nám z něj vymámit i částku, kterou stylista obvykle dostává. No, za dva dny přípravy a den ostré práce to rozhodně není moc. Společná myšlenka o smysluplnosti takové práce byla více než hmatatelná.

Další fáze spočívala ve vysvětlení vybavení stylisty a jeho práce.
Dlouhý seznam začínající kancelářskými svorkami a končící žehlícím prknem ve mě vzbudil představu stylisty, coby jakési hromady věcí, z pod které trčí velmi stylové nohy a která se rychle pohybuje prostorem.
Výklad následovalo praktické cvičení v podlepování bot. Podle všeho to zvládáme všechny bez problému. V dobré náladě z toho, že umíme podlepit boty jsme se i rozloučily.

Bůh ví co bude zítra, dneska to ale, bylo fajn. Jenom ve mě hlodá pár pochybností. Unesu sebou na každé focení žehličku, prkno, krabice bot, tašky hader a vůbec všechno? A bude mi to za těch pár korun vůbec stát?

Olga Sládková (Karpecká), analytička

Potřebujete pomoct s daty či výzkumem? Kontaktujte mě na jsem@olgasladkova.cz nebo volejte +420 728 561 744.